Septakord je kvintakord plus ještě jedna tercie navrch — čtyři tóny místo tří. Právě tento čtvrtý tón mění prostou harmonii v blues, jazz a gospel. Dominantní septakord (C7: C–E–G–B♭) je nejběžnější; jeho vestavěné napětí silně táhne k akordu o kvintu níž.
Rodina zahrnuje pět hlavních chutí: dominantní septakord (durový kvintakord + malá septima), velký septakord (durový kvintakord + velká septima, jemný a usazený), mollový septakord (mollový kvintakord + malá septima), polozmenšený m7♭5 a plně zmenšený dim7, který navršuje malé tercie až nahoru.
Rozdíl uslyšíš, když zahraješ C7 → F a pak samotný Cmaj7. První si žádá rozvod; druhý klidně zůstane stát. Blues používá dominantní septakordy na každém akordu; jazzové standardy neustále točí m7 → 7 → maj7 (ii–V–I).